úředník

See also: urednik

Czech

Alternative forms

• úřadník, ouředník

Etymology

Inherited from Old Czech úřědník, from Proto-Slavic *urędьnikъ.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈuːr̝ɛdɲiːk]

• Audio

  (file)

Noun

úředník m anim (feminine úřednice)

1. clerk (one working with records etc.), official

Declension

Declension of úředník (velar masculine animate)

	singular	plural
nominative	úředník	úředníci
genitive	úředníka	úředníků
dative	úředníkovi, úředníku	úředníkům
accusative	úředníka	úředníky
vocative	úředníku	úředníci
locative	úředníkovi, úředníku	úřednících
instrumental	úředníkem	úředníky

Further reading

• úředník in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• úředník in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• úředník in Internetová jazyková příručka