úrok

See also: urok and űrök

Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *urokъ.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈuːrok]

• audio

  (file)

• Hyphenation: úrok

Noun

úrok m inan

1. interest (finance)

Declension

Declension of úrok (velar masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	úrok	úroky
genitive	úroku	úroků
dative	úroku	úrokům
accusative	úrok	úroky
vocative	úroku	úroky
locative	úroku	úrocích
instrumental	úrokem	úroky

Derived terms

• bezúročný
• úrokový

 

Related terms

• úročení
• úročit

 

Further reading

• úrok in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• úrok in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• úrok in Internetová jazyková příručka

Old Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *urokъ.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈuːrok/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈou̯rok/

Noun

úrok m inan

1. tax

Declension

Declension of úrok (hard o-stem)

	singular	dual	plural
nominative	úrok	úroky	úroci, úrokové
genitive	úroka, úroku	úrokú	úrokóv
dative	úroku	úrokoma	úrokóm
accusative	úrok	úroky	úroky
vocative	úroče	úroky	úroci, úrokové
locative	úrocě, úroku	úrokú	úrociech
instrumental	úrokem	úrokoma	úroky

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Descendants

• Czech: úrok

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “úrok”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění