říci

See also: rici

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech řéci, from Proto-Slavic *reťi.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈr̝iːt͡sɪ]

• Audio

  (file)

• Hyphenation: ří‧ci

Verb

říci pf (imperfective říkat)

1. Alternative form of říct
   1. to say

Conjugation

Conjugation

Infinitive	říci, říct	Active adjective	řkoucí
Verbal noun	(rčení)	Passive adjective	řečený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	řeknu	řekneme	—	řekněme
2nd person	řekneš	řeknete	řekni	řekněte
3rd person	řekne	řeknou	—	—

The verb říci does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	řekl	řekli	řečen	řečeni
masculine inanimate		řekly		řečeny
feminine	řekla		řečena
neuter	řeklo	řekla	řečeno	řečena

Transgressives	present	past
masculine singular	řka	—
feminine + neuter singular	řkouc	—
plural	řkouce	—

Further reading

• říci in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• říci in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989