říhnout

Czech edit

Etymology edit

Inherited from Old Czech řihnúti.

Pronunciation edit

IPA^(key): [ˈr̝iːɦnou̯t]
Hyphenation: říh‧nout

Verb edit

říhnout pf (imperfective říhat)

to belch

Conjugation edit

Conjugation

Infinitive	říhnout, říhnouti	Active adjective	říhnuvší
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	říhnu	říhneme	—	říhněme
2nd person	říhneš	říhnete	říhni	říhněte
3rd person	říhne	říhnou	—	—

The verb říhnout does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	říhl	říhli	—	—
masculine inanimate	říhl	říhly	—	—
feminine	říhla	říhly	—	—
neuter	říhlo	říhla	—	—

Transgressives	present	past
masculine singular	—	říhnuv
feminine + neuter singular	—	říhnuvši
plural	—	říhnuvše

Related terms edit

říhnutí n

Further reading edit

říhnouti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
říhnouti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989

Retrieved from "https://en.wiktionary.org/w/index.php?title=říhnout&oldid=72657597"