řetěz

Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *retęzь or *retędzь.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈr̝ɛcɛs]

• audio

  (file)

Noun

řetěz m inan (related adjective řetězový or řetězcový)

1. chain (of rings or links)

Declension

Declension of řetěz (hard masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	řetěz	řetězy
genitive	řetězu	řetězů
dative	řetězu	řetězům
accusative	řetěz	řetězy
vocative	řetěze	řetězy
locative	řetěze, řetězu	řetězech
instrumental	řetězem	řetězy

Related terms

• řetězec m
• řetězení n
• řetězit
• řetězovat
• řetězování n
• řetězovka f
• řetízek m
• sřetězit
• zřetězit

 

Further reading

• řetěz in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• řetěz in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• řetěz in Internetová jazyková příručka