řvát

See also: Rvat and rvát

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech řúti, from Proto-Slavic *řuti, from onomatopoeic Proto-Indo-European *rew-.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈr̝vaːt]

• Audio

  (file)

• Rhymes: -aːt

Verb

řvát impf (perfective zařvat)

1. (intransitive) to yell, roar

Conjugation

Conjugation

Infinitive	řvát, řváti	Active adjective	řvoucí
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	řvu	řveme	—	řvěme, řveme
2nd person	řveš	řvete	řvi	řvěte, řvete
3rd person	řve	řvou	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive řvát.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	řval	řvali	—	—
masculine inanimate		řvaly		—
feminine	řvala		—
neuter	řvalo	řvala	—	—

Transgressives	present	past
masculine singular	řva	—
feminine + neuter singular	řvouc	—
plural	řvouce	—

Related terms

• přeřvat
• řev
• seřvat
• uřvaný
• uřvat

 

See also

• křičet
• ječet
• vřískat

Further reading

• řváti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• řváti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• řvát in Internetová jazyková příručka