See also: Šťastný and Stastny

Czech edit

Etymology edit

Inherited from Old Czech sčastný, from Proto-Slavic *sъčęstьnъ. By surface analysis, štěstí +‎ -ný.

Pronunciation edit

  • IPA(key): [ˈʃcastniː]
  • (file)

Adjective edit

šťastný (comparative šťastnější, superlative nejšťastnější, adverb šťastně)

  1. happy (of a person)
    Synonym: blažený
    Antonym: nešťastný
  2. lucky
    Antonym: nešťastný
    šťastná náhodalucky break

Declension edit

Related terms edit

See also edit

Further reading edit

  • šťastný in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • šťastný in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • šťastný in Internetová jazyková příručka

Slovak edit

Etymology edit

From šťastie +‎ -ný.

Pronunciation edit

Adjective edit

šťastný

  1. happy

Declension edit

Further reading edit

  • šťastný”, in Slovníkový portál Jazykovedného ústavu Ľ. Štúra SAV [Dictionary portal of the Ľ. Štúr Institute of Linguistics, Slovak Academy of Science] (in Slovak), https://slovnik.juls.savba.sk, 2024