žig
Serbo-Croatian
Etymology
From Proto-Slavic *žigъ.
Pronunciation
- IPA: /ʒîːɡ/
Noun
žȋg m (Cyrillic spelling жи̑г)
Declension
declension of žig
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | žȋg | žȉgovi |
| genitive | žiga | žigova |
| dative | žigu | žigovima |
| accusative | žig | žigove |
| vocative | žigu / žiže | žigove |
| locative | žigu | žigovima |
| instrumental | žigom | žigovima |