Nor

See also: Appendix:Variations of "nor"

Czech

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈnor]

• Audio

  (file)

Noun

Nor m anim (feminine Norka)

1. Norwegian (native of Norway)

Declension

Declension of Nor (hard masculine animate)

	singular	plural
nominative	Nor	Norové
genitive	Nora	Norů
dative	Norovi, Noru	Norům
accusative	Nora	Nory
vocative	Nore	Norové
locative	Norovi, Noru	Norech
instrumental	Norem	Nory

Related terms

• Norka
• Norsko
• norský
• norština

 

Further reading

• Nor in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• Nor in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• Nor in Internetová jazyková příručka

Romanian

Etymology

From nor.

Proper noun

Nor m (genitive/dative lui Nor)

1. a surname