brúk

Old Czech

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈbruːk/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈbrou̯k/

Noun

brúk m animal

1. beetle

Conjugation

Declension of brúk (hard o-stem)

	singular	dual	plural
nominative	brúk	brúky	brúci, brúkové
genitive	brúka, brúku	brúkú	brúkóv
dative	brúku, brúkovi	brúkoma	brúkóm
accusative	brúk, brúka	brúky	brúky
vocative	brúče	brúky	brúci, brúkové
locative	brúcě, brúku, brúkovi	brúkú	brúciech
instrumental	brúkem	brúkoma	brúky

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Descendants

• Czech: brouk

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “brúk”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění