děkanát

Czech

Etymology

Learned borrowing from Medieval Latin decānātus, from Latin decānus. By surface analysis, děkan (“dean”) +‎ át. Compare Polish dziekanat and dekanat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈɟɛkanaːt]
• Rhymes: -anaːt
• Hyphenation: dě‧ka‧nát

Noun

děkanát m inan (related adjective děkanátní)

1. (Christianity) deanery, decanate (group of parishes over which a dean presides)

   Synonym: děkanství

2. (Christianity) deanery (office of a dean)

   Synonym: děkanství

3. (education) deanery (office of a dean)
4. (education) deanship

Declension

Declension of děkanát (hard masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	děkanát	děkanáty
genitive	děkanátu	děkanátů
dative	děkanátu	děkanátům
accusative	děkanát	děkanáty
vocative	děkanáte	děkanáty
locative	děkanátě, děkanátu	děkanátech
instrumental	děkanátem	děkanáty

Related terms

• děkan

 

Further reading

• děkanát in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• děkanát in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• děkanát in Akademický slovník současné češtiny, 2012-, slovnikcestiny.cz
• děkanát in Internetová jazyková příručka