dřík

See also: drik

Czech

Alternative forms

• dřék (dialectal)

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *drěkъ.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈdr̝iːk]
• Rhymes: -iːk

Noun

dřík m inan

1. shaft, stem, trunk

Declension

Declension of dřík (velar masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	dřík	dříky
genitive	dříku	dříků
dative	dříku	dříkům
accusative	dřík	dříky
vocative	dříku	dříky
locative	dříku	dřících
instrumental	dříkem	dříky

Further reading

• dřík in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• dřík in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• dřík in Internetová jazyková příručka
• dřík in Akademický slovník současné češtiny, 2012-, slovnikcestiny.cz