dřevěný
Czech edit
Etymology edit
Inherited from Old Czech dřěvěný (drzyewyeny/drziewienu/drzieuienych), dřěvený (drzieuenu/drziewene), dřevený (drzewenym), drěvený? (derivveneme) (also dřevěnný (dřewěnný)),[1] from Proto-Slavic *dervěnъ. By surface analysis, dřevo + -ěný.
Pronunciation edit
Adjective edit
dřevěný
Declension edit
Declension of dřevěný (hard)
singular | ||||
---|---|---|---|---|
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | dřevěný | dřevěná | dřevěné | |
genitive | dřevěného | dřevěné | dřevěného | |
dative | dřevěnému | dřevěné | dřevěnému | |
accusative | dřevěného | dřevěný | dřevěnou | dřevěné |
locative | dřevěném | dřevěné | dřevěném | |
instrumental | dřevěným | dřevěnou | dřevěným | |
plural | ||||
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | dřevění | dřevěné | dřevěná | |
genitive | dřevěných | |||
dative | dřevěným | |||
accusative | dřevěné | dřevěná | ||
locative | dřevěných | |||
instrumental | dřevěnými |
Derived terms edit
References edit
- ^ Jan Gebauer (1903), “dřěvěný”, in Slovník staročeský (in Czech), volume 1, Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, page 330
Further reading edit
- dřevěný in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- dřevěný in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- dřevěný in Internetová jazyková příručka
- František Št. Kott (1878), “dřevěný”, in Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický (in Czech), Prague: Josef Kolář, page 306
- František Št. Kott (1890), “dřevěný”, in Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický (in Czech), Prague: František Šimáček, page 140
- František Št. Kott (1893), “dřevěný”, in Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický (in Czech), Prague: František Šimáček, page 1236