důstojnictvo
Czech edit
Etymology edit
From důstojník (“officer”) + -ctvo.
Pronunciation edit
Noun edit
důstojnictvo n (collective, singular only)
- officers (officers considered collectively)
Declension edit
Declension of důstojnictvo (sg-only hard neuter)
| singular | |
|---|---|
| nominative | důstojnictvo |
| genitive | důstojnictva |
| dative | důstojnictvu |
| accusative | důstojnictvo |
| vocative | důstojnictvo |
| locative | důstojnictvu |
| instrumental | důstojnictvem |
Related terms edit
- důstojenství n
- důstojník m anim
- důstojnost f
- důstojný
Further reading edit
- důstojnictvo in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- důstojnictvo in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- důstojnictvo in Internetová jazyková příručka