divočina
Czech edit
Etymology edit
From divoký + -ina. From Old Czech divočina.
Pronunciation edit
Noun edit
divočina f
- wilderness
- game (meat)
Declension edit
Further reading edit
Old Czech edit
Etymology edit
From divoký.
Pronunciation edit
Noun edit
divočina f
- wilderness
- game (meat)
Declension edit
Declension of divočina (hard a-stem)
singular | dual | plural | |
---|---|---|---|
nominative | divočina | divočině | divočiny |
genitive | divočiny | divočinú | divočin |
dative | divočině | divočinama | divočinám |
accusative | divočinu | divočině | divočiny |
vocative | divočino | divočině | divočiny |
locative | divočině | divočinú | divočinách |
instrumental | divočinú | divočinama | divočinami |
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.
Descendants edit
- Czech: divočina
Further reading edit
- Jan Gebauer (1903–1916) “divočina”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění