domýt

Czech

Etymology

From do- +‎ mýt.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈdomiːt]

Verb

domýt pf (imperfective domývat)

1. to wash up (finish the process of washing)

   Když jsem domyl nádobí, pustil jsem si televizi. ― As soon as I had done the washing up, I turned on the TV.

Conjugation

Conjugation

Infinitive	domýt, domýti	Active adjective	domyjící
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	domyji, domyju (coll.)	domyjeme	—	domyjme
2nd person	domyješ	domyjete	domyj	domyjte
3rd person	domyje	domyjí, domyjou (coll.)	—	—

The verb domýt does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	domyl	domyli	domyt	domyti
masculine inanimate		domyly		domyty
feminine	domyla		domyta
neuter	domylo	domyla	domyto	domyta

Transgressives	present	past
masculine singular	domyje	—
feminine + neuter singular	domyjíc	—
plural	domyjíce	—

Related terms

• mýt

 

Further reading

• domýti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• domýti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• domýt in Internetová jazyková příručka