dychtivý
Czech edit
Etymology edit
Inherited from Old Czech dychtivý. By surface analysis, dychtit + -ivý.
Pronunciation edit
Adjective edit
dychtivý (comparative dychtivější, superlative nejdychtivější, adverb dychtivě)
- eager (ardent to pursue an objective)
Declension edit
Declension of dychtivý (hard)
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
| nominative | dychtivý | dychtivá | dychtivé | |
| genitive | dychtivého | dychtivé | dychtivého | |
| dative | dychtivému | dychtivé | dychtivému | |
| accusative | dychtivého | dychtivý | dychtivou | dychtivé |
| locative | dychtivém | dychtivé | dychtivém | |
| instrumental | dychtivým | dychtivou | dychtivým | |
| short | dychtiv | dychtiva | dychtivo | |
| plural | ||||
| masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
| nominative | dychtiví | dychtivé | dychtivá | |
| genitive | dychtivých | |||
| dative | dychtivým | |||
| accusative | dychtivé | dychtivá | ||
| locative | dychtivých | |||
| instrumental | dychtivými | |||
| short | dychtivi | dychtivy | dychtiva | |