hrách
Czech edit
Pronunciation edit
Etymology 1 edit
Inherited from Old Czech hrách, from Proto-Slavic *gorxъ.
Noun edit
hrách m inan
Declension edit
Derived terms edit
Etymology 2 edit
See the etymology of the corresponding lemma form.
Noun edit
hrách f
Further reading edit
Old Czech edit
Etymology edit
Inherited from Proto-Slavic *gorxъ.
Pronunciation edit
Noun edit
hrách m inan
Declension edit
Declension of hrách (hard o-stem quant-alt)
singular | dual | plural | |
---|---|---|---|
nominative | hrách | hrachy | hraši, hrachové |
genitive | hracha, hrachu | hrachú | hrachóv |
dative | hrachu | hrachoma | hrachóm |
accusative | hrách | hrachy | hrachy |
vocative | hraše | hrachy | hraši, hrachové |
locative | hrašě, hrachu | hrachú | hrašiech |
instrumental | hrachem | hrachoma | hrachy |
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.
Descendants edit
- Czech: hrách
References edit
- Jan Gebauer (1903–1916) “hrách”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění