kastrovat

Czech

Etymology

From Latin castrō +‎ -ovat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈkastrovat]
• Hyphenation: ka‧s‧t‧ro‧vat

Verb

kastrovat impf or pf

1. to castrate

   Synonym: klestit

Conjugation

Conjugation

Infinitive	kastrovat, kastrovati	Active adjective	kastrující, kastrovavší
Verbal noun	kastrování	Passive adjective	kastrovaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	kastruji, kastruju (coll.)	kastrujeme	—	kastrujme
2nd person	kastruješ	kastrujete	kastruj	kastrujte
3rd person	kastruje	kastrují, kastrujou (coll.)	—	—

When the verb is used in perfective aspect, it does not have present tense and the present forms are used to express future only. When the verb is used in imperfective aspect, the future tense is a combination of a future form of být + infinitive kastrovat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	kastroval	kastrovali	kastrován	kastrováni
masculine inanimate		kastrovaly		kastrovány
feminine	kastrovala		kastrována
neuter	kastrovalo	kastrovala	kastrováno	kastrována

Transgressives	present	past
masculine singular	kastruje	kastrovav
feminine + neuter singular	kastrujíc	kastrovavši
plural	kastrujíce	kastrovavše

Related terms

• kastrace f
• kastrovaný
• vykastrovat

 

Further reading

• “kastrovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “kastrovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “kastrovat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)