klobouk

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech klobúk, from Proto-Slavic *klobukъ.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈklobou̯k]

• audio

  (file)

• Hyphenation: klo‧bouk

Noun

klobouk m inan

1. hat

Declension

Declension of klobouk (velar masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	klobouk	klobouky
genitive	klobouku	klobouků
dative	klobouku	kloboukům
accusative	klobouk	klobouky
vocative	klobouku	klobouky
locative	klobouku	kloboucích
instrumental	kloboukem	klobouky

Derived terms

• dvourohý klobouk
• klobouček
• klobouk dolů
• třírohý klobouk

 

Further reading

• klobouk in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• klobouk in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• klobouk in Internetová jazyková příručka