kočka
Czech edit
Etymology edit
Inherited from Old Czech kočka, from Proto-Slavic *kòťьka.
Pronunciation edit
Noun edit
kočka f (masculine kocour, related adjective kočičí)
- cat (domestic animal)
- (colloquial) attractive woman
Declension edit
Related terms edit
Further reading edit
Old Czech edit
Pronunciation edit
Noun edit
kočka f
Declension edit
Declension of kočka (hard a-stem reducible)
singular | dual | plural | |
---|---|---|---|
nominative | kočka | kočcě | kočky |
genitive | kočky | kočkú | koček |
dative | kočcě | kočkama | kočkám |
accusative | kočku | kočcě | kočky |
vocative | kočko | kočcě | kočky |
locative | kočcě | kočkú | kočkách |
instrumental | kočkú | kočkama | kočkami |
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.
Descendants edit
- Czech: kočka
Further reading edit
- Jan Gebauer (1903–1916) “kočka”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění