královna

See also: kráľovná

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech královna. By surface analysis, král +‎ ovna.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈkraːlovna]
• Hyphenation: krá‧lov‧na

Noun

královna f (masculine král)

1. queen

   Královna Anglie ― Queen of England

   sněhová královna ― Snow Queen

2. (chess) queen

Declension

Declension of královna (hard feminine reducible)

	singular	plural
nominative	královna	královny
genitive	královny	královen
dative	královně	královnám
accusative	královnu	královny
vocative	královno	královny
locative	královně	královnách
instrumental	královnou	královnami

Further reading

• královna in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• královna in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• královna in Internetová jazyková příručka

Old Czech

Alternative forms

• kráľovna (alternative writing)
• králevna

Etymology

From král.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈkraːloʋna/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈkraːlovna/

Noun

královna f

1. princess (king's daughter)
2. queen

Declension

Declension of královna (hard a-stem reducible)

	singular	dual	plural
nominative	královna	královně	královny
genitive	královny	královnú	královen
dative	královně	královnama	královnám
accusative	královnu	královně	královny
vocative	královno	královně	královny
locative	královně	královnú	královnách
instrumental	královnú	královnama	královnami

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Descendants

• Czech: královna

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “královna”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění