lichvář

Czech

Etymology

From lichva (“usury”) +‎ -ář.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈlɪxvaːr̝̊]
• Hyphenation: lich‧vář

Noun

lichvář m anim (feminine lichvářka)

1. usurer

Declension

Declension of lichvář (soft masculine animate)

	singular	plural
nominative	lichvář	lichváři
genitive	lichváře	lichvářů
dative	lichvářovi, lichváři	lichvářům
accusative	lichváře	lichváře
vocative	lichváři	lichváři
locative	lichvářovi, lichváři	lichvářích
instrumental	lichvářem	lichváři

Derived terms

• lichváříček
• lichvářský
• lichvářství

 

Further reading

• lichvář in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• lichvář in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• lichvář in Internetová jazyková příručka