motivovat
Czech edit
Pronunciation edit
Verb edit
motivovat impf or pf
- to motivate
- Antonym: demotivovat
Conjugation edit
Conjugation
| Infinitive | motivovat, motivovati | Active adjective | motivující, motivovavší |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | motivování | Passive adjective | motivovaný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | motivuji, motivuju (coll.) |
motivujeme | — | motivujme |
| 2nd person | motivuješ | motivujete | motivuj | motivujte |
| 3rd person | motivuje | motivují, motivujou (coll.) |
— | — |
| When the verb is used in perfective aspect, it does not have present tense and the present forms are used to express future only. When the verb is used in imperfective aspect, the future tense is a combination of a future form of být + infinitive motivovat. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | motivoval | motivovali | motivován | motivováni |
| masculine inanimate | motivovaly | motivovány | ||
| feminine | motivovala | motivována | ||
| neuter | motivovalo | motivovala | motivováno | motivována |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | motivuje | motivovav |
| feminine + neuter singular | motivujíc | motivovavši |
| plural | motivujíce | motivovavše |
Related terms edit
- See motiv
Further reading edit
- motivovati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- motivovati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- motivovat in Internetová jazyková příručka