nafouknutý
Czech edit
Etymology edit
From nafouknout + -tý.
Pronunciation edit
Adjective edit
nafouknutý (comparative nafouknutější, superlative nejnafouknutější)
Declension edit
Declension of nafouknutý (hard)
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
| nominative | nafouknutý | nafouknutá | nafouknuté | |
| genitive | nafouknutého | nafouknuté | nafouknutého | |
| dative | nafouknutému | nafouknuté | nafouknutému | |
| accusative | nafouknutého | nafouknutý | nafouknutou | nafouknuté |
| locative | nafouknutém | nafouknuté | nafouknutém | |
| instrumental | nafouknutým | nafouknutou | nafouknutým | |
| plural | ||||
| masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
| nominative | nafouknutí | nafouknuté | nafouknutá | |
| genitive | nafouknutých | |||
| dative | nafouknutým | |||
| accusative | nafouknuté | nafouknutá | ||
| locative | nafouknutých | |||
| instrumental | nafouknutými | |||
Related terms edit
Further reading edit
- nafouknutý in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- nafouknutý in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- nafouknutý in Internetová jazyková příručka