napracovat
Czech edit
Etymology edit
Pronunciation edit
Verb edit
napracovat pf (imperfective napracovávat)
- to make up for
Conjugation edit
Conjugation
| Infinitive | napracovat, napracovati | Active adjective | napracovavší |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | napracování | Passive adjective | napracovaný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | napracuji, napracuju (coll.) |
napracujeme | — | napracujme |
| 2nd person | napracuješ | napracujete | napracuj | napracujte |
| 3rd person | napracuje | napracují, napracujou (coll.) |
— | — |
| The verb napracovat does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | napracoval | napracovali | napracován | napracováni |
| masculine inanimate | napracovaly | napracovány | ||
| feminine | napracovala | napracována | ||
| neuter | napracovalo | napracovala | napracováno | napracována |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | — | napracovav |
| feminine + neuter singular | — | napracovavši |
| plural | — | napracovavše |
Related terms edit
Further reading edit
- napracovati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- napracovati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989