neomluvitelný
Czech edit
Etymology edit
From ne- + omluvitelný.
Pronunciation edit
Adjective edit
neomluvitelný
- inexcusable
- Antonym: omluvitelný
Declension edit
Declension of neomluvitelný (hard)
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
| nominative | neomluvitelný | neomluvitelná | neomluvitelné | |
| genitive | neomluvitelného | neomluvitelné | neomluvitelného | |
| dative | neomluvitelnému | neomluvitelné | neomluvitelnému | |
| accusative | neomluvitelného | neomluvitelný | neomluvitelnou | neomluvitelné |
| locative | neomluvitelném | neomluvitelné | neomluvitelném | |
| instrumental | neomluvitelným | neomluvitelnou | neomluvitelným | |
| plural | ||||
| masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
| nominative | neomluvitelní | neomluvitelné | neomluvitelná | |
| genitive | neomluvitelných | |||
| dative | neomluvitelným | |||
| accusative | neomluvitelné | neomluvitelná | ||
| locative | neomluvitelných | |||
| instrumental | neomluvitelnými | |||
Further reading edit
- neomluvitelný in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- neomluvitelný in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989