odpočinek

Czech

Etymology

From odpočinout.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈotpot͡ʃɪnɛk]

• audio

  (file)

Noun

odpočinek m inan

1. rest (relief from exertion)

Declension

Declension of odpočinek (velar masculine inanimate reducible)

	singular	plural
nominative	odpočinek	odpočinky
genitive	odpočinku	odpočinků
dative	odpočinku	odpočinkům
accusative	odpočinek	odpočinky
vocative	odpočinku	odpočinky
locative	odpočinku	odpočincích
instrumental	odpočinkem	odpočinky

See also

• oddech m

Further reading

• odpočinek in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• odpočinek in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• odpočinek in Internetová jazyková příručka