odstěhovat

Czech

Etymology

From od- +‎ stěhovat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈotscɛɦovat]

Verb

odstěhovat pf (imperfective odstěhovávat)

1. to move, to move out, to relocate

Conjugation

Conjugation

Infinitive	odstěhovat, odstěhovati	Active adjective	odstěhovavší
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	odstěhuji	odstěhujeme	—	odstěhujme
2nd person	odstěhuješ	odstěhujete	odstěhuj	odstěhujte
3rd person	odstěhuje	odstěhují	—	—

The verb odstěhovat does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	odstěhoval	odstěhovali	odstěhován	odstěhováni
masculine inanimate		odstěhovaly		odstěhovány
feminine	odstěhovala		odstěhována
neuter	odstěhovalo	odstěhovala	odstěhováno	odstěhována

Transgressives	present	past
masculine singular	—	odstěhovav
feminine + neuter singular	—	odstěhovavši
plural	—	odstěhovavše

Further reading

• odstěhovati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• odstěhovati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• odstěhovat in Internetová jazyková příručka