odvážit
Czech edit
Pronunciation edit
Verb edit
odvážit pf (imperfective odvažovat)
Conjugation edit
Conjugation
| Infinitive | odvážit, odvážiti | Active adjective | odváživší |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | odvážení | Passive adjective | — |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | odvážím | odvážíme | — | odvažme |
| 2nd person | odvážíš | odvážíte | odvaž | odvažte |
| 3rd person | odváží | odváží | — | — |
| The verb odvážit does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | odvážil | odvážili | — | — |
| masculine inanimate | odvážily | — | ||
| feminine | odvážila | — | ||
| neuter | odvážilo | odvážila | — | — |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | — | odváživ |
| feminine + neuter singular | — | odváživši |
| plural | — | odváživše |
Related terms edit
Further reading edit
- odvážiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- odvážiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- odvážiti se in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- odvážiti se in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989