otcův
Czech edit
Etymology edit
Pronunciation edit
Adjective edit
otcův
- possessive of otec: father's
Declension edit
Declension of otcův (possessive)
singular | ||||
---|---|---|---|---|
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | otcův | otcova | otcovo | |
genitive | otcova | otcovy | otcova | |
dative | otcovu | otcově | otcovu | |
accusative | otcova | otcův | otcovu | otcovo |
locative | otcově, otcovu | otcově | otcově, otcovu | |
instrumental | otcovým | otcovou | otcovým | |
plural | ||||
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | otcovi | otcovy | otcova | |
genitive | otcových | |||
dative | otcovým | |||
accusative | otcovy | otcova | ||
locative | otcových | |||
instrumental | otcovými |
Further reading edit
- otcův in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu