přesvědčit
Czech edit
Etymology edit
Pronunciation edit
Verb edit
přesvědčit pf
- to convince
Conjugation edit
Conjugation
| Infinitive | přesvědčit, přesvědčiti | Active adjective | přesvědčivší |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | přesvědčení | Passive adjective | přesvědčený |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | přesvědčím | přesvědčíme | — | přesvědčeme, přesvědčme |
| 2nd person | přesvědčíš | přesvědčíte | přesvědči, přesvědč | přesvědčete, přesvědčte |
| 3rd person | přesvědčí | přesvědčí | — | — |
| The verb přesvědčit does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | přesvědčil | přesvědčili | přesvědčen | přesvědčeni |
| masculine inanimate | přesvědčily | přesvědčeny | ||
| feminine | přesvědčila | přesvědčena | ||
| neuter | přesvědčilo | přesvědčila | přesvědčeno | přesvědčena |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | — | přesvědčiv |
| feminine + neuter singular | — | přesvědčivši |
| plural | — | přesvědčivše |
Related terms edit
Further reading edit
- přesvědčiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- přesvědčiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- přesvědčit in Internetová jazyková příručka