přimět

Czech

Etymology

From při- +‎ mít.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpr̝̊ɪmɲɛt]

• Audio

  (file)

Verb

přimět pf

1. (transitive) to make (somebody do something), force (somebody to do something)

Related terms

• přimění

 

Further reading

• přiměti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• přiměti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• přimět in Internetová jazyková příručka