připálit

Czech

Etymology

From při- +‎ pálit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpr̝̊ɪpaːlɪt]

Verb

připálit pf (imperfective připalovat)

1. to singe, to burn

   Chces připálit? ― Do you want fire for your cigarette?

   Připálil jsem večeři. ― I've burned the dinner.

Conjugation

Conjugation

Infinitive	připálit, připáliti	Active adjective	připálivší
Verbal noun	připálení	Passive adjective	připálený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	připálím	připálíme	—	připalme
2nd person	připálíš	připálíte	připal	připalte
3rd person	připálí	připálí	—	—

The verb připálit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	připálil	připálili	připálen	připáleni
masculine inanimate		připálily		připáleny
feminine	připálila		připálena
neuter	připálilo	připálila	připáleno	připálena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	připáliv
feminine + neuter singular	—	připálivši
plural	—	připálivše

Further reading

• připáliti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• připáliti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• připálit in Internetová jazyková příručka