přiskočit
Czech edit
Etymology edit
Pronunciation edit
Verb edit
přiskočit pf
Conjugation edit
Conjugation
Infinitive | přiskočit, přiskočiti | Active adjective | přiskočivší |
---|---|---|---|
Verbal noun | přiskočení | Passive adjective | přiskočený |
Present forms | indicative | imperative | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
1st person | přiskočím | přiskočíme | — | přiskočme |
2nd person | přiskočíš | přiskočíte | přiskoč | přiskočte |
3rd person | přiskočí | přiskočí | — | — |
The verb přiskočit does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
Participles | Past participles | Passive participles | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
masculine animate | přiskočil | přiskočili | přiskočen | přiskočeni |
masculine inanimate | přiskočily | přiskočeny | ||
feminine | přiskočila | přiskočena | ||
neuter | přiskočilo | přiskočila | přiskočeno | přiskočena |
Transgressives | present | past |
---|---|---|
masculine singular | — | přiskočiv |
feminine + neuter singular | — | přiskočivši |
plural | — | přiskočivše |
Related terms edit
Further reading edit
- přiskočiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- přiskočiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- přiskočit in Internetová jazyková příručka