pokosit

Czech

Etymology

From po- +‎ kosit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpokosɪt]

Verb

pokosit pf (imperfective kosit)

1. to mow, to scythe

Conjugation

Conjugation

Infinitive	pokosit, pokositi	Active adjective	pokosivší
Verbal noun	pokošení	Passive adjective	pokošený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	pokosím	pokosíme	—	pokosme
2nd person	pokosíš	pokosíte	pokos	pokoste
3rd person	pokosí	pokosí	—	—

The verb pokosit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	pokosil	pokosili	pokošen	pokošeni
masculine inanimate		pokosily		pokošeny
feminine	pokosila		pokošena
neuter	pokosilo	pokosila	pokošeno	pokošena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	pokosiv
feminine + neuter singular	—	pokosivši
plural	—	pokosivše

Related terms

• pokos
• pokosený

 

Further reading

• pokositi in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• pokositi in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• pokosit in Internetová jazyková příručka