pozorovat
Czech edit
Etymology edit
Pronunciation edit
Verb edit
pozorovat impf (perfective zpozorovat)
Conjugation edit
Conjugation
Infinitive | pozorovat, pozorovati | Active adjective | pozorující |
---|---|---|---|
Verbal noun | pozorování | Passive adjective | pozorovaný |
Present forms | indicative | imperative | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
1st person | pozoruji, pozoruju (coll.) |
pozorujeme | — | pozorujme |
2nd person | pozoruješ | pozorujete | pozoruj | pozorujte |
3rd person | pozoruje | pozorují, pozorujou (coll.) |
— | — |
The future tense: a combination of a future form of být + infinitive pozorovat. |
Participles | Past participles | Passive participles | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
masculine animate | pozoroval | pozorovali | pozorován | pozorováni |
masculine inanimate | pozorovaly | pozorovány | ||
feminine | pozorovala | pozorována | ||
neuter | pozorovalo | pozorovala | pozorováno | pozorována |
Transgressives | present | past |
---|---|---|
masculine singular | pozoruje | — |
feminine + neuter singular | pozorujíc | — |
plural | pozorujíce | — |
Derived terms edit
Related terms edit
Further reading edit
- pozorovati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- pozorovati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- pozorovat in Internetová jazyková příručka