proklít

Czech

Etymology

From pro- +‎ klít.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈprokliːt]

Verb

proklít pf (imperfective proklínat)

1. (transitive) to curse

Related terms

• kletba
• klít
• prokletí

 

Further reading

• proklíti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• proklíti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• proklít in Internetová jazyková příručka