protestovat
Czech edit
Pronunciation edit
Verb edit
protestovat impf
- to protest (to object to)
Conjugation edit
Conjugation
| Infinitive | protestovat, protestovati | Active adjective | protestující |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | protestování | Passive adjective | protestovaný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | protestuji, protestuju (coll.) |
protestujeme | — | protestujme |
| 2nd person | protestuješ | protestujete | protestuj | protestujte |
| 3rd person | protestuje | protestují, protestujou (coll.) |
— | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive protestovat. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | protestoval | protestovali | protestován | protestováni |
| masculine inanimate | protestovaly | protestovány | ||
| feminine | protestovala | protestována | ||
| neuter | protestovalo | protestovala | protestováno | protestována |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | protestuje | — |
| feminine + neuter singular | protestujíc | — |
| plural | protestujíce | — |
Related terms edit
See also edit
Further reading edit
- protestovati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- protestovati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989