rozebírat
Czech edit
Etymology edit
Pronunciation edit
Verb edit
rozebírat impf (perfective rozebrat or rozeběhnout)
- to dismantle, to disassemble
- to dwell on, to dwell upon
Conjugation edit
Conjugation
| Infinitive | rozebírat, rozebírati | Active adjective | rozebírající |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | rozebírání | Passive adjective | rozebíraný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | rozebírám | rozebíráme | — | rozebírejme |
| 2nd person | rozebíráš | rozebíráte | rozebírej | rozebírejte |
| 3rd person | rozebírá | rozebírají | — | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive rozebírat. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | rozebíral | rozebírali | rozebírán | rozebíráni |
| masculine inanimate | rozebíraly | rozebírány | ||
| feminine | rozebírala | rozebírána | ||
| neuter | rozebíralo | rozebírala | rozebíráno | rozebírána |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | rozebíraje | — |
| feminine + neuter singular | rozebírajíc | — |
| plural | rozebírajíce | — |
Related terms edit
Further reading edit
- rozebírati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- rozebírati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- rozebírat in Internetová jazyková příručka