rozloučení

Czech

Etymology

From rozloučit +‎ -ení.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈrozlou̯t͡ʃɛɲiː]
• Hyphenation: roz‧lou‧če‧ní

Noun

rozloučení n

1. verbal noun of rozloučit
2. farewell

Declension

Declension of rozloučení (neuter in -í/-ý)

	singular	plural
nominative	rozloučení	rozloučení
genitive	rozloučení	rozloučení
dative	rozloučení	rozloučením
accusative	rozloučení	rozloučení
vocative	rozloučení	rozloučení
locative	rozloučení	rozloučeních
instrumental	rozloučením	rozloučeními

Further reading

• rozloučení in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• rozloučení in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989