rozpustit
Czech edit
Etymology edit
Pronunciation edit
Verb edit
rozpustit pf (imperfective rozpouštět)
- to thaw (to cause to melt)
- to dissolve (to disintegrate by immersing it into a liquid)
- to dissolve (of a group of persons)
Conjugation edit
Conjugation
| Infinitive | rozpustit, rozpustiti | Active adjective | rozpustivší |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | rozpuštění | Passive adjective | rozpuštěný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | rozpustím | rozpustíme | — | rozpusťme |
| 2nd person | rozpustíš | rozpustíte | rozpusť | rozpusťte |
| 3rd person | rozpustí | rozpustí | — | — |
| The verb rozpustit does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | rozpustil | rozpustili | rozpuštěn | rozpuštěni |
| masculine inanimate | rozpustily | rozpuštěny | ||
| feminine | rozpustila | rozpuštěna | ||
| neuter | rozpustilo | rozpustila | rozpuštěno | rozpuštěna |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | — | rozpustiv |
| feminine + neuter singular | — | rozpustivši |
| plural | — | rozpustivše |
Derived terms edit
Further reading edit
- rozpustiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- rozpustiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- rozpustit in Internetová jazyková příručka