servírovat
Czech edit
Etymology edit
From German servieren + -ovat.
Pronunciation edit
Verb edit
servírovat impf (perfective naservírovat)
- to serve a meal
Conjugation edit
Conjugation
Infinitive | servírovat, servírovati | Active adjective | servírující |
---|---|---|---|
Verbal noun | servírování | Passive adjective | servírovaný |
Present forms | indicative | imperative | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
1st person | servíruji, servíruju (coll.) |
servírujeme | — | servírujme |
2nd person | servíruješ | servírujete | servíruj | servírujte |
3rd person | servíruje | servírují, servírujou (coll.) |
— | — |
The future tense: a combination of a future form of být + infinitive servírovat. |
Participles | Past participles | Passive participles | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
masculine animate | servíroval | servírovali | servírován | servírováni |
masculine inanimate | servírovaly | servírovány | ||
feminine | servírovala | servírována | ||
neuter | servírovalo | servírovala | servírováno | servírována |
Transgressives | present | past |
---|---|---|
masculine singular | servíruje | — |
feminine + neuter singular | servírujíc | — |
plural | servírujíce | — |
Related terms edit
Further reading edit
- servírovati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- servírovati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- servírovat in Internetová jazyková příručka