spěchat

Czech

Etymology

From spěch +‎ -at.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈspjɛxat]

• Audio:

  (file)

• Hyphenation: spě‧chat
• Rhymes: -ɛxat

Verb

spěchat impf

1. to hurry, to hustle

   Synonyms: chvátat, kvaltovat, pospíchat, fofrovat

Conjugation

Conjugation

Infinitive	spěchat, spěchati	Active adjective	spěchající
Verbal noun	spěchání	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	spěchám	spěcháme	—	spěchejme
2nd person	spěcháš	spěcháte	spěchej	spěchejte
3rd person	spěchá	spěchají	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive spěchat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	spěchal	spěchali	—	—
masculine inanimate		spěchaly		—
feminine	spěchala		—
neuter	spěchalo	spěchala	—	—

Transgressives	present	past
masculine singular	spěchaje	—
feminine + neuter singular	spěchajíc	—
plural	spěchajíce	—

Derived terms

• pospíšit
• přispěchat
• uspěchat

 

Related terms

• spěch
• spěšný

 

Further reading

• “spěchati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “spěchati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “spěchat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)