spařit

Czech

Etymology

From s- +‎ pařit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈspar̝ɪt]

Verb

spařit pf (imperfective spařovat)

1. (transitive) to steam, to scald

Conjugation

Conjugation

Infinitive	spařit, spařiti	Active adjective	spařivší
Verbal noun	spaření	Passive adjective	spařený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	spařím	spaříme	—	spařme
2nd person	spaříš	spaříte	spař	spařte
3rd person	spaří	spaří	—	—

The verb spařit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	spařil	spařili	spařen	spařeni
masculine inanimate		spařily		spařeny
feminine	spařila		spařena
neuter	spařilo	spařila	spařeno	spařena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	spařiv
feminine + neuter singular	—	spařivši
plural	—	spařivše

Derived terms

• spaření
• spařený
• spařování

 

Further reading

• spařiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• spařiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• spařit in Internetová jazyková příručka