střežit
Czech edit
Etymology edit
Inherited from Old Czech střežiti, from Proto-Slavic *striťi. Doublet of stříci and stříhat.
Pronunciation edit
Verb edit
střežit impf
- (transitive) to guard
- (reflexive with se) to beware
Conjugation edit
Conjugation
| Infinitive | střežit, střežiti | Active adjective | střežící |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | střežení | Passive adjective | střežený |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | střežím | střežíme | — | střežme |
| 2nd person | střežíš | střežíte | střež | střežte |
| 3rd person | střeží | střeží | — | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive střežit. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | střežil | střežili | střežen | střeženi |
| masculine inanimate | střežily | střeženy | ||
| feminine | střežila | střežena | ||
| neuter | střežilo | střežila | střeženo | střežena |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | střeže | — |
| feminine + neuter singular | střežíc | — |
| plural | střežíce | — |