statečný
Czech edit
Etymology edit
Inherited from Old Czech statečný, from Proto-Slavic *statъčьnъ.
Pronunciation edit
Adjective edit
statečný
- brave
- Synonyms: see Thesaurus:statečný
Declension edit
Declension of statečný (hard)
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
| nominative | statečný | statečná | statečné | |
| genitive | statečného | statečné | statečného | |
| dative | statečnému | statečné | statečnému | |
| accusative | statečného | statečný | statečnou | statečné |
| locative | statečném | statečné | statečném | |
| instrumental | statečným | statečnou | statečným | |
| plural | ||||
| masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
| nominative | stateční | statečné | statečná | |
| genitive | statečných | |||
| dative | statečným | |||
| accusative | statečné | statečná | ||
| locative | statečných | |||
| instrumental | statečnými | |||