svoboda

See also: Svoboda and свобода

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech svoboda, from Proto-Slavic *svoboda.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈsvoboda]

Noun

svoboda f (related adjective svobodný)

1. freedom
2. liberty

Declension

Declension of svoboda (hard feminine)

	singular	plural
nominative	svoboda	svobody
genitive	svobody	svobod
dative	svobodě	svobodám
accusative	svobodu	svobody
vocative	svobodo	svobody
locative	svobodě	svobodách
instrumental	svobodou	svobodami

Derived terms

• svoboda slova

 

Related terms

• osvobodit
• osvoboditel m
• osvobození n
• svobodárna f
• svobodník m

 

Further reading

• svoboda in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• svoboda in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• svoboda in Internetová jazyková příručka

Serbo-Croatian

Noun

svobòda f (Cyrillic spelling свобо̀да)

1. (Croatia, obsolete) freedom

Slovene

Pronunciation

• IPA^(key): /sʋɔbɔ̀ːda/

Noun

svobóda f

1. freedom (not being imprisoned or enslaved)

Inflection

The diacritics used in this section of the entry are non-tonal. If you are a native tonal speaker, please help by adding the tonal marks.

Feminine, a-stem
nom. sing.	svobôda
gen. sing.	svobôde
	singular	dual	plural
nominative (imenovȃlnik)	svobôda	svobôdi	svobôde
genitive (rodȋlnik)	svobôde	svobôd	svobôd
dative (dajȃlnik)	svobôdi	svobôdama	svobôdam
accusative (tožȋlnik)	svobôdo	svobôdi	svobôde
locative (mẹ̑stnik)	svobôdi	svobôdah	svobôdah
instrumental (orọ̑dnik)	svobôdo	svobôdama	svobôdami

Derived terms

• svobóden

Further reading

• “svoboda”, in Slovarji Inštituta za slovenski jezik Frana Ramovša ZRC SAZU, portal Fran