Etymology
edit
Inherited from Old Czech tkáti, from Proto-Slavic *tъkati.
Pronunciation
edit
- IPA(key): [ˈtkaːt]
- Hyphenation: tkát
tkát impf (perfective utkat)
- to weave
Conjugation
edit
Conjugation
The future tense: a combination of a future form of být + infinitive tkát. |
|
Transgressives
|
present
|
past
|
masculine singular
|
tkaje |
—
|
feminine + neuter singular
|
tkajíc |
—
|
plural
|
tkajíce |
—
|
Derived terms
edit
Further reading
edit
- tkáti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- tkáti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- tkát in Internetová jazyková příručka