See also: tocit

Czech edit

Etymology edit

Inherited from Old Czech točiti, from Proto-Slavic *točiti, causative of Proto-Slavic *tekti (téct).

Pronunciation edit

Verb edit

točit impf (perfective dotočit or otočit or přitočit)

  1. to turn, to spin

Conjugation edit

Related terms edit

Further reading edit

  • točiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • točiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • točit in Internetová jazyková příručka